Balada o Africe

09.02.2021

Minule jsme se bavili o Africe, třetím největším kontinentě. Dnes v Africe ještě zůstaneme, ale kapánek to odlehčíme. Co třeba básničkou? 

Hurá! Už jsme v Africe!

Ahoooj! Zdraví opice.


Afrika je číslo jedna.

Tady vstanul přímo ze dna

prapředek náš člověčí.

Po Asii, Americe, zkusme štěstí do třetice,

je to velký světadíl!


Z Nilu krokodýl se kouká:

"Kdo že to tu takhle houká?"

Žirafy své hlavy sklání,

zebry hledaj' smilování,

hyena se divně směje,

slon se zeptá:

"Co se to děje?"

V suché trávě gepard skryl

rozžhavený zebří gril!


Když jsem bloudil u rovníku,

zatoužil jsem po rybníku.

Ustavičně ze mě lilo

a nic, co by ochladilo.

Atlantik byl moje spása,

v Indickém mi nervy drásal

žralok velký jako dům,

utéct mu... no to byl um!

Na severu moje hoře

uklidnilo naše moře.

Naše moře Středozemní,

které sdílíme den po dni.

Pak jsem si dal velký cíl.

Na horu jsem vyrazil.

Víc než z cesty na Uhuru

měl jsem jinou noční můru.

Poraďte mi, moji drazí,

z Kilimandžára mě mrazí!

Jak ten zpropadený název

do hlavy si nacpat rázem?


Tak moc mě to ztrápilo,

až to slzy spustilo.

To však byla skvělá věc!

Na Sahaře, pusté pouši,

málokdy se deštík spouští.

Hnedle kvete celá poušť,

kaktusů je rázem houšť!


Najednou však mnu si oči.

Pyramida. Koukejte!

Hlava se mi z toho točí,

tak tu, prosím nedejte!

Jehlan velký jako blázen,

snad div světa je z něj rázem.


Zlato, kobalt, platina,

moje štěstí začíná.

Diamanty jako pěst,

no dobře... tak to je lež.

To se mi jen něco zdálo,

když letadlo dosedalo

opět u nás v rodné zemi.


Tak zas příště! Hlaste se mi!