Pánové, už jste si vytáhli lísteček?

13.02.2021

Jaký lísteček? Co to blázní? Vždyť to má být vzdělávací blog!

Taky vás napadají stejné myšlenky? Hned vám to osvětlíme... Minule jsme si povídali o "top 10 turistických destinacích starověku" a dnes ve starověku ještě zůstaneme. Jen se přesuneme do starověkého Říma. 

Večer 14. února, v předvečer svátku luperkálií, si totiž mladí římští muži náhodným losováním z lístečků vložených do losovacího osudí zpečetili na další rok svůj milostný osud a vylosovali si tak novou partnerku. Luperkálie byly svátky plodnosti a rituální očisty, při nichž se dodržovaly různé tradice včetně např. mrskání žen řemínky ze zvířecích kůží. Někdy jsou však tyto svátky spojovány i s mnoha nemravnými činy a tím, kdo se snažil mladé od těchto neřestí odradit, měl být kněz Valentýn.

Asi už tušíte, že si budeme povídat o Dni sv. Valentýna, který připadá právě na zítřek, 14. února. 

Tohle je však pouze jedna z legend, která se k tomuto dni váže. Ta druhá, známější, je také zasvěcena knězi Valentýnovi, tentokrát se však mělo jednat doslova o bojovníka za bohem posvěcenou lásku. Kněz Valentýn tajně a v rozporu s nařízením vládce Říma, Claudia II., oddával mladé páry, které měly sňatek zakázaný. Claudius II. se totiž obával, že mladí muži nedostojí svému závazku pracovat především pro něj a bojovat za zájmy Říma, ale budou raději trávit čas se svými ženami a rodinami. Kněz Valentýn na zákaz sňatků nedbal a dál mladé páry oddával. To však v Claudiovi vzbudilo takovou nevoli, že jej dal (pravděpodobně) 14. února 269 popravit. A podle této legendy se tedy 14. února slaví svátek všech zamilovaných. 

Podle dalších legend byl biskup Valentýn významný starověký léčitel, který svým promlouváním k Bohu a modlením se za nemocné dokázal zvrátit nejednu neléčitelnou nemoc. Ani podle těchto legend však Valentýnovi nebylo přáno a jeho činy nebyly velebeny. I zde skončil jeho příběh popravou. 

Ať už se jednalo o jednu a tutéž osobu, nebo jde o více mužů téhož jména, ostatky jednoho z nich byly údajně pohřbeny v katakombách Říma. A odtud se části jeho kostí - nejasno jak - nakonec dostaly do mnoha evropských zemí. Dokonce i u nás v Praze si na oltáři kapitulní baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě můžeme prohlédnout část jeho lopatky, která byla nalezena při opravách Vyšehradu.

Toliko k legendám o Valentýnovi. S jistotou však dnes můžeme říci, že z Valentýna udělal patrona všech zamilovaných až anglický středověký básník Geoffrey Chaucer básní Ptačí sněm o anglickém královi Richardu II. a Anně České (či Anně Lucemburské), dceři Karla IV.

A víte, kdo poslal úplně první valentýnku - zamilované přáníčko? Byl to prý Karel Orleánský, který prostřednictvím básní od roku 1415 vyznával z vězení lásku své milované ženě. Některé básně jsou dodnes k vidění v Britském muzeu.