S dětmi o Velikonocích

01.03.2021

Velikonoce jsou nádherné svátky. Oslavujeme přicházející jaro, těšíme se na něco nového, užíváme si první teplé sluneční paprsky. Křesťané slaví nejdůležitější svátky v roce. A mnoho zvídavých dětí začíná mít otázky... Uvažujete nad tím, jak dětem citlivě vysvětlit, proč Velikonoce vůbec slavíme? Pojďte se inspirovat!

Velikonoce byly od pradávna svátky jara. Lidé oslavovali příchod nového ročního období, opěvovali svůj vztah k přírodě, uctívali různé pohanské bohy a děkovali za to, že přečkali zimu bez větší úhony. Konečně mohli zasít semínka, těšit se na úrodu a na hojnost, kterou jim příroda přináší. 

Anglické slovo Easter (= Velikonoce) bylo odvozeno od jména pohanské bohyně Eostre. Podle legendy tato bohyně proměnila ptáčka, který v zimě umrzl, v zajíčka. A tento zajíček pak každý rok jako projev svých díků kladl vajíčka jako ptáček. 

Před mnoha lety začali Židé v tomto období slavit také svátek pesach - svátek vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví.

A před téměř dvěma tisíci lety dostaly s ukřižováním a zmrtvýchvstáním Ježíše Krista svátky jara další nový rozměr (Ježíš byl ukřižován někdy kolem roku 30 či 33 n. l.).

Ačkoliv třeba sami nejsme věřící, můžeme svým dětem přiblížit neodmyslitelnou část naší historie, vtisknout jim různé pohledy na oslavu Velikonoc a vysvětlit smysl svátků, které více či méně slavíme.

S jarem i zimou byly od nepaměti spjaty různé symboly. 

Se začátkem jara se vynášela Morana - symbol zimy, bohyně smrti. Obvykle se staré klestí a sláma svázalo do figuríny s lidskou podobou, figurína se oblékla do starého oblečení a za vesnicí zapálila a hodila do vody. S dětmi se můžete naučit krátkou básničku:

Zimo, zimo, táhni pryč,

nebo na tě vezmu bič!

Odtáhnu tě za pačesy,

za ty hory, za ty lesy.

Až se vrátím nazpátek,

svleču zimní kabátek.

Vejce symbolizuje život, zrod něčeho nového. Staří Egypťané věřili, že se naše Země doslova vyklubala z vajíčka, a svým faraónům do hrobek dávali mimo jiné právě i vajíčko. Pro křesťany je kuřátko, které se vyklube z vajíčka, symbol vzkříšení Ježíše Krista. 

A proč se vlastně vajíčka malují? V postní době se totiž nejedlo maso a jiné produkty zvířat, tedy i vajíčka. Aby se však vajíčka, která v té době slepice snesly, nezkazila, vařily se natvrdo a barvily, aby se odlišily od těch neuvařených. Vajíčka se barvila tradičně červenou barvou, což symbolizuje Ježíšovu krev či ženskou dělohu.

Chcete si přírodně obarvit vajíčka bez použití chemie? Zkuste toto:

Jak přírodně obarvit vajíčka
Jak přírodně obarvit vajíčka

Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými lidé vítali Ježíše Krista v Jeruzalémě. Tradičně se trhaly na Květnou neděli (o ní dále).

Zajíček značí plodnost, protože rodí mnoho mláďátek. Ale zároveň je to i symbol chudoby a pokory. Zajíčka si můžete vyrobit třeba ze staré ponožky. Návod najdete v našem dalším článku na blogu.

Muži a jejich synové si pletou z vrbového proutí pomlázku. Na Velikonoční pondělí pak obcházejí ženy a dívky, aby je vymrskali, a ony tak načerpaly sílu z mladého vrbového proutí, omládly a zkrásněly. Přitom by měli pánové říkat koledu a dámy je odměnit malovaným vajíčkem a pentličkou, kterou uvážou na konec pomlázky. Pro dívky to byla odjakživa velká čest a také možnost, jak ukázat své city k hochům. Barva pentličky totiž mohla chlapcům mnohé napovědět. Červená značila, že o ně má dívka zájem, modrá naději, žlutá nezájem a zelená oblíbenost.

Beránek symbolizuje Izrael jako Boží stádo či Ježíše Krista jako obětního beránka. Podle tradice by měl každý velikonoční stůl zdobit upečený beránek. Nicméně z historických pramenů už není tak úplně jasné, zda šlo o jehněčí maso či o beránka ze sladkého těsta.

Také se na Velikonoce (na Bílou sobotu, o které si řekneme dále) pekl mazanec. Těsto buď bylo stejné jako na vánočku, nebo úplně bez cukru, zato však se sýrem. Dalším oblíbeným pečivem byly Jidášky (pekly se na Zelený čtvrtek jako připomínka Jidášovy zrady).

S dětmi bezesporu mnohokrát narazíte na mnoho odkazů na křesťanské pojetí Velikonoc. Chcete-li, pusťte se do vyprávění. My příběh Ježíše Krista začínáme povídáním o semínku jablůňky a jeho životním cyklu. 

Můžete si s dětmi zkusit zasadit semínko a sledovat jeho cestu za sluníčkem. Pro zvídavé děti je skvělé semínko vysadit do vlhké vaty v zavařovací sklenici, kde mohou pozorovat, jak semínko klíčí, nabírá na síle a roste. Používáme nejraději hrách nebo fazol. 

Životní cyklus jabloně
Životní cyklus jabloně

Udělejme však ještě jeden malý krůček zpátky. Pojmenování "Velikonoce" má svůj počátek právě v křesťanství. Velká noc (odtud Velikonoce) byla noc ze soboty (Bílé soboty) na Neděli velikonoční, noc, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. 

S dětmi si toto období přirovnáváme k životními cyklu jablůňky. Vzpomínáme na advent a vánoční období, kdy slavíme narození Ježíška (jako zasazení semínka a jeho vyklíčení). Mluvíme o jeho životním poslání (jablůňka dala ptáčkům úkryt a potravu, nám jablíčka, poskytla stín v parných dnech...) a o době, kdy nastal čas jeho odchodu (jablůňka zestárne, přestane plodit). Ale přesto jeho poslání zůstane hluboce zakořeněno ve věřících lidech (stejně jako nám jablůňka dala semínka, abychom si mohli vypěstovat zase nová jablíčka; tak došlo ke vzkříšení Ježíše, aby dál mohl lidem dávat to dobré ze sebe sama).

Od Velké noci se vlastně odvíjí i datum velikonočních svátků. Velikonoční neděle by měla připadnout na první neděli po první jarním úplňku. Proto jsou velikonoční svátky posuvné. Velikonoční neděle tak může připadnout na jakékoliv datum mezi 22. 3. a 25. 4. Podle křesťanské tradice Velikonocemi končí 40denní půst, který začíná Popeleční středou.

Květná neděle je poslední neděle před Nedělí velikonoční. Tu slavíme sbíráním mladých větviček (kterými lidé zdravili Ježíše Krista při jeho příchodu do Jeruzaléma). Po Květné neděli se doma uklízelo. Čistý domov měl symbolizovat čistotu života a novou naději. Následuje Modré či Žluté pondělí a Šedivé úterý.

Ve Škaredou středu se vymetaly komíny a rozhodně byste se neměli mračit, nebo vám to prý zůstane po celý rok :-)

Na Zelený čtvrtek by se mělo jíst jen něco zeleného - špenát, kopřivy nebo třeba zelí. Jen tak si prý můžeme zaručit, že budeme zdraví po celý rok. Měli bychom také zasít len a hrách a před svítáním vymést celý dům, aby se u nás nedržely blechy :-) Nemělo by se nic půjčovat nebo se hádat, jinak budeme celý rok bez peněz a budeme se hašteřit. 

Na Velký pátek se umlčely zvony, které nahradily řehtačky (zvony odletěly do Říma). Připomínáme si umučení Ježíše Krista. Také se otevírá země a ukazuje své poklady. Máme jít za světýlkem či zlatým nebo kvetoucím kapradím. Také prý můžeme na rybníce sledovat vodníky. Prý se budou prohánět na konících. A otevírá se hora Blaník :-)

Na Bílou sobotu už musíme finišovat s úklidem. Pečou se mazance nebo velikonoční beránek. A aby toho nebylo málo, pletou se také pomlázky a zdobí vajíčka. 

A pak přichází tak dlouho očekávaný Boží hod velikonoční. Měli bychom si nechat vysvětit jídlo a každé své návštěvě toto vysvěcené jídlo nabídnout. Připomeňme, že v noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční vstal Ježíš Kristus z mrtvých.

Na Velikonoční pondělí chodí chlapci vyplácet pomlázkou děvčata.

A jak tohle přiblížit dětem? Můžete zkusit těchto 5 velikonočních aktivit:

  1. Květná neděle: natrhejte si kočičky nebo vyrobte kvetoucí strom (návod v dalším článku na blogu).
  2. Škaredá středa: vyrobte si usměvavou masku (návod taktéž v dalším článku, který připravujeme).
  3. Zelený čtvrtek: uvařte si společně nějakou zelenou dobrotu a a vy dospělí si zajděte na zelené pivo :-)
  4. Velký pátek: vyrobte si řehtačku nebo dětem na zahradě schovejte poklad!
  5. Bílá sobota: upečte mazanec.


Hezkou zábavu!